Vedu si deník?
Možná, když jste byli menší, tak jste si psali deník. Měli
jste na něm zámeček, protože byl přísně tajný. Všechno bylo důležité tak moc,
že jste si to museli zapsat. Někdo si deníky vede až do dospělosti, ale většina
na to spíš zapomene. Podle mě je to ale skvělý způsob, jak se vypsat ze svých
pocitů -radosti i smutku, a časem si připomenou, jací jsme byli dříve.
Rozhodně bychom ale neměli zapomínat na přítomný okamžik.
Vše si musíme užít teď a tady! Zapsání do deníčku je pak jako bonus. Nemusíte
psát každý den, ale nejdéle po měsíci. Ani si nemusíte zapisovat vše, co jste
zažili, ale třeba jen pro vás nějaké důležité momenty. Samozřejmě neexistují žádná pravidla. Deník je váš svět a bude takový, jaký vy chcete.
Mně deník pomáhá. Zapisuji si, co překonávám a o co se
snažím. Je v tom vidět můj psychický progres. Při mých problémech je hezké
se podívat zpět, co mi přišlo těžké a jak mi bylo po nějaké době, co jsem to
překonala. I maličkosti se počítají. Malé krůčky jsou také důležité.
Když mám náladu, zdobím si ho malůvkami. Můžete použít i
washi pásky, fotky, nálepky.. fantazii se meze nekladou. :)
Já sama vlastním básničkový deník od Anie Songe. Je krásný,
jednoduchý a přitom zdobený malůvkami a prokládaný básničkami. Přiložené jsou 3
malované pohlednice. Můžu jedině
doporučit. :)
Krásný den prožitý v přítomném okamžiku! K.
0 comments
Děkuji za Váš čas. Pokud chcete, zanechte komentář. :)