Četli jste knihu Čtyři dohody od Miguela A. Ruize? První dohoda je o vážení si slov. Myslím si, že si lidé v dnešní době slov opravdu neváží. Pomlouvají se, uráží na internetu… tohle je každodenní téma. Měli bychom mluvit pravdu, šířit lásku a vytvořit tak lepší život nám, ale i ostatním. A o tom bude dnešní článek. Važme slova.

Zapsala jsem si teda pár frází, které nejsou zrovna vhodné říkat lidem s úzkostí.

A co na to říkám já?

Všechno má svůj důvod- Ano, souhlasím. Všechno má svůj důvod. Tak mi řekněte, jaký důvod mají úzkosti, deprese nebo rakovina? Někdo může mít deprese kvůli nějaké situaci, kterou prodělal. To ano. Ale jinak je to nemoc. Třeba i dědičná. Vyloženě důvod to mít nemusí.

Taky mívám depky- Někdo má špatnou náladu, cítí se smutně. Někdo má opravdovou depresi nebo úzkost. Lidé si to často pletou. Deprese nebo úzkost je závažnější než běžný smutek.

Jiní jsou na tom i hůř- Proč říkat někomu, kdo se trápí sám se sebou, že jsou i lidé, kteří jsou na tom hůř. Akorát to spustí proud výčitek, to mi věřte.

To přejde- Jak už jsem psala na začátku článku. Úzkost jen tak nepřejde. Nejde vyléčit antibiotiky. Mně docela dlouho trvalo, než jsou to přiznala sama sobě a ostatním. Pak jsem teprve začala hledat odbornou pomoc a řeším to už 3 roky. Jen tak to nepřejde.

Zkus myslet pozitivně- Věřte mi, že myslet pozitivně je můj denní úkol. Je to jak kdybych v sobě měla ještě mé druhé já. Všechno je dobré./ Né je to špatný. Vydržím tu a zvládnu tuhle situaci./ Tohle nezvládneš. To jsou moje "hádky", které svádím sama se sebou. Ale snažím se hodně číst, motivovat sebe i ostatní. Hned to pak jde lépe.

Každý má problémy- Samozřejmě, že každý má problémy. Nezlehčuju jedinou věc/událost, jediný pocit. Ani článek nepíšu nijak se zlým "tónem" :D Každý má svůj boj, který si řeší. Mě třeba úzkost omezuje v běžném životě na 70%, a to je sakra problém.

Může to být i horší- Tohle člověku s úzkostí opravdu nepomůže. Naopak. Probudí to ještě obavu z toho, že tohle není ten nejhorší stav, jaký může být. Pracuji na tom, aby mi bylo každým dnem lépe. A když na mě padne úzkost, opravdu nechci slyšet, že to může být ještě i horší.

Vždyť ti nic není- Ááách jo, typická fráze. :D Není to na mě vidět, umím to skrývat a umím se přetvařovat. Ano. Je to tak. Ale uvnitř mě probíhá strach, stres, úzkost...

Je to jenom v hlavě- Je to v hlavě, bohužel. Ale z tý hlavy to lusknutím prsku nezmizí.

Nechápu, čeho se tak bojíš- Já to často taky nechápu. Bojím se lidí, když jich je třeba v obchodě moc. Bojím se, jít na úřad. Bojím se, komunikace. Dokonce se i bojím, že špatně oloupu jablko. I když je to pitomost.

Nemáš se čeho bát- A třeba i nemám, ale úzkostní lidé se bojí i naprosto všedních věcí. 

Neber si to tak- Ehm..co k tomu dodat.

Zkuste naopak podpořit. Říct, jak daného člověka máte rádi. Obejměte ho. Řekněte, že jste v tom spolu a že to zvládnete. To pomáhá.

A vy co trpíte úzkostí.

Jen chci ještě říct, abyste nikdy neargumentovali. Nikomu to nevysvětlujte. Vy víte, jaká je pravda. Jen vy víte, jak se cítíte a co děláte pro to, abyste se cítili ještě líp. Tak proč to někomu vysvětlovat. Je to váš život.

S láskou, K.